Účetnictví pro SVJ patří do malých či mikro účetních jednotek. Jsou vedeny v § 1f odst.d) novely zákona o účetnictví. Z tohoto důvodu se možnost vedení jednoduchého účetnictví na SVJ nevztahuje.
Účetnictví pro SVJ v praxi
Účetnictví pro SVJ je obsaženo v § 9 odst.4 písm. i) umožňuje SVJ vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud splňuje podmínky dle § 9 odst. 3b), tj. je malou nebo mikro účetní jednotkou, a odst.4), tj. je zde uvedeno. Zjednodušený rozsah vedení účetnictví můžeme rozumět jako účtování podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření (§ 2 odst. 1 novely zákona o účetnictví). Zjednodušení vedení účetnictví charakterizuje ustanovení vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Účetnictví pro SVJ – jak se účtuje?
Podle zákona musí účetní jednotky účtovat podvojnými zápisy podle skutečností, vždy v určitém účetním období v souladu s účetními metodami. Účetnictví pro SVJ se vede od vzniku, tj. den zápisu do příslušného veřejného rejstříku rejstříkového soudu do dne svého zániku, tj. den výmazu z příslušného rejstříku.
Účtování Společenství vlastníků jednotek je specifické. SVJ se účtuje jako nezisková organizace, kde se mají všechny náklady účtovat jako čerpání záloh na správu, tudíž by se nemělo stát, že by na konci roku vznikla ztráta. Specializujeme se na vedení účetnictví pro SVJ. Přenechejte nám své účetnictví a my se postaráme o to, aby bylo provedené správně a odevzdáno v řádném termínu.
Účetnictví pro SVJ a účtová osnova
SVJ se účtuje jako nezisková neboli nevýdělečná organizace a k tomu má také upravenou směrnou účtovou osnovu. Směrná účtová osnova je uvedena ve vyhlášce č. 504/2002 Sb. jako Příloha č. 3. Přestože se směrná účtová osnova SVJ na první pohled velmi podobá směrné účtové osnově pro podnikatele, jisté odlišnosti tam jsou, např. v názvech některých účtů. Každopádně, co je stejné pro obě účtové osnovy, je rozdělení na rozvahové a výsledkové účty.
Zákon č. 563/1991 sb. o účetnictví
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví), stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu.
Účetní jednotky
Účetní jednotky vymezené zákonem o účetnictví jsou
a. právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
b. zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
c. organizační složky státu,
d. fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
e. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
f. ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
g. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až l),
h. ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví, ukládá zvláštní právní předpis,
i. svěřenské fondy podle občanského zákoníku,
j. fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
k. investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
l. ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis, nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu.
Předmět účetnictví
Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.
Účetní období
Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct kalendářních měsíců, není-li stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začít pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců.
Další vymezení účetních období je uvedeno v § 3 zákona o účetnictví.
Odpovědnost za vedení účetnictví
Odpovědnost za vedení účetnictví má účetní jednotka. Účetní jednotka se nezbaví odpovědnosti za vedení účetnictví, pověří-li jeho vedením jinou právnickou nebo fyzickou osobu.
Za vedení účetnictví svěřenského fondu, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených zákonem o účetnictví, odpovídá správce. Je-li několik správců pověřených společnou správou, odpovídají společně a nerozdílně. Za vedení účetnictví svěřenských fondů, které jsou investičním fondem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění povinností stanovených zákonem o účetnictví, odpovídají správce a obhospodařovatel společně a nerozdílně.
Za vedení účetnictví ostatních investičních fondů bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených zákonem o účetnictví, odpovídají administrátor a obhospodařovatel společně a nerozdílně.
Za vedení účetnictví dalších účetních jednotek bez právní osobnosti, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených zákonem o účetnictví, odpovídá osoba, které je uloženo sestavit účetní závěrku, a osoba, která jedná jménem účetní jednotky, případně jiná osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, a to společně a nerozdílně.
Účetní závěrka
Účetní jednotky sestavují v případech stanovených zákonem o účetnictví účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji
- rozvaha (bilance),
- výkaz zisku a ztráty,
- příloha.
- účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.
Obsah účetní závěrky je stanoven v § 18 odst. 2 zákona o účetnictví. K účetní závěrce, aby byla považována za sestavenou, musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky nebo podpisový záznam účetní jednotky. Účetní závěrka se sestavuje v plném nebo zjednodušeném rozsahu (§ 18 odst. 3 zákona o účetnictví).
Ověření účetní závěrky auditorem
Pokud zákon o účetnictví nestanovení jinak, jsou povinny mít řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku ověřenu auditorem
- akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno z následujících kritérií – aktiva celkem více než 40 000 000 Kč (aktivy celkem se pro účely zákona o účetnictví rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o rezervy, opravné položky a odpisy majetku), – roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč (ročním úhrnem se pro účely zákona o účetnictví rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti), – průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statické službě, ve znění pozdějších předpisů.
- ostatní obchodní korporace, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří výše uvedených kritérií,
- zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního předpisu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, za podmínek stanovených pro ostatní obchodní korporace,
- fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány do obchodního rejstříku, ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty,
- včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až l), ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví, ukládá zvláštní právní předpis a ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis, nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu, za podmínek stanovených pro ostatní obchodní korporace,
- svěřenské fondy podle občanského zákoníku, za podmínek stanovených pro ostatní obchodní korporace,
- účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanovení zvláštní právní předpis.
Výroční zpráva
Povinnost vyhotovit výroční zprávu mají účetní jednotky vymezené v § 21 odst. 1 zákona o účetnictví. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Obsah výroční zprávy je stanoven v § 21 odst. 2 zákona o účetnictví. Pro ověření výroční zprávy auditorem platí obdobně ustanovení pro ověřování účetní závěrky auditorem.
Zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy
Povinnost účetní závěrku i výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení zákona o účetnictví nebo zvláštní právní předpis, mají ty účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku.
Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů, a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny.
Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením obchodního rejstříku, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy.
Sankce
Účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupku tím, že poruší ustanovení zákona o účetnictví vymezená v § 37 odst. 1. Za přestupek lze uložit pokutu do výše stanovené v § 37 odst. 2 zákona o účetnictví.
Účetní jednotka (neuvedená výše) nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví podle zákona o účetnictví se dopustí správního deliktu poruší-li povinnosti stanovené zákonem o účetnictví a uvedené v § 37a odst. 1, resp. odst. 2. Za správní delikt se uloží pokuta do výše stanovené v § 37a odst. 3 zákona o účetnictví.
Jednoduché účetnictví
Občanská sdružení, jejich organizační složky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, a honební společenstva, mohou vést jednoduché účetnictví (§ 38a zákona o účetnictví).
Stejně tak mohou vést jednoduché účetnictví také spolky, které vznikly ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po 1. lednu 2014.