Srážková daň 2021 se týká u poplatníků z řad rezidentů ČR, tak u celé řady příjmů nerezidentů. V případě srážkové daně se jedná o konečné zdanění, poplatník proto takto zdaněné příjmy nezahrnuje do daňového přiznání.
Srážková daň 2021 v kostce
Metodika srážkové daně je zdanění příjmů u poplatníků z řad rezidentů ČR, tak u celé řady příjmů nerezidentů. Pro správu daně je srážková daň 2021 lehce kontrolovatelná a efektivní. V případě srážkové daně se jedná o konečné zdanění, poplatník proto takto zdaněné příjmy nezahrnuje do daňového přiznání v ČR o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a s nimi související výdaje se mu neuznávají jako daňově účinné.
Srážková daň 2021 a roční zúčtování záloh
Na plátce příjmů podléhajících srážkové dani čeká následujících deset postupných kroků, úkolů:
1. Identifikace příjmu: – nejprve se musí zjistit, že konkrétní příjem, který hodlá poplatníkovi vyplatit, režimu srážkové daně podléhá
2. Jsem plátcem daně? Srážku daně musí provést pouze plátce daně, za něhož se považuje plátce daného příjmu, který je:buď daňovým rezidentem ČR (plátcem daně jsou také tzv. organizační složky státu), nebo daňovým nerezidentem ČR (tzv. zahraniční plátce daně podle § 38c ZDP), který: má v ČR stálou provozovnu, v ČR zaměstnává své zaměstnance déle než 183 dnů. Plátcem daně ovšem není daňový nerezident splňující uvedené podmínky, který poskytuje služby (vyjma stavebně-montážních projektů), obchodní, technické a jiné poradenství, řídící, zprostředkovatelské apod. činnosti, je zahraničním zastupitelským úřadem v tuzemsku.
3. Registrace k dani: Když plátce odhalí, že platba, k níž se chystá, poprvé podléhá srážkové dani, musí se u svého finančního úřadu registrovat jako plátce daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou. Přihlášku k registraci musí plátce daně podat do 15 dnů od vzniku povinnosti srážet daň (viz dále). Správce daně vydá plátci daně nové (aktuální) osvědčení o registraci k daním.
4. Výše daně: je jednotně 15 %, daňových nerezidentů ČR zpravidla také 15 %, pouze u finančního pronájmu 5 %, Podle § 46a zákona o správě daní a poplatků se srážková daň zaokrouhluje na celé koruny dolů, výjimkou jsou dividendy a podíly na zisku z podílového listu, kde se zaokrouhlí až celková daň.
5. Základ daně: Základem daně pro zvláštní sazbu daně je zpravidla (hrubý) příjem, existují ale určité výjimky: vypořádací podíl a podíl na likvidačním zůstatku, příjem se snižuje o nabývací cenu podílu, dividendový příjem z investičního fondu a z podílového listu se snižuje o řadu příjmů (viz dále), příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání se někdy snižuje o převedený zisk (viz dále). Základ daně se nesnižuje o nezdanitelné částky (§ 15 ZDP) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů.
6. Srážka daně: V zákonem stanoveném okamžiku musí plátce daně provést srážku daně
7. Odvod daně: Sraženou daň se odvádí správci daně (místně příslušnému plátci daně), a to do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci provedení srážky daně
8. Oznámení srážky: Jen u nerezidentních poplatníků má plátce daně dále povinnost podat správci daně Oznámení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou
9. Potvrzení o sražené dani: Nerezidentní poplatník (právní nástupce) může pro účely zamezení dvojího zdanění ve státě rezidence požádat o „Potvrzení o sražení daně“ v ČR
10. Vyúčtování daně: Po uplynutí zdaňovacího období je plátce daně povinen podat Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob