Zálohy na daň z příjmu dokáže spočítat účetní program i účetní. Kdy se mají platit zálohy na daň z příjmu?
Kdy zálohy na daň z příjmu neplatíme
Pokud máme povinnost platit na dani z příjmu do třiceti tisíc ročně, pak se povinnosti platit zálohy vyhneme. Jakmile však daň tuto částku překročí, vzniká povinnost daň platit zálohy. V případě, že zálohy na daň z příjmu platit nebudeme, jsou dopady při nezaplacení zálohy stejné jako nezaplacení daně. Vzniká úrok z prodlení a stát může dlužnou částku exekučně vymáhat. Výše záloh a jejich četnost se odvozuje od poslední známé daňové povinnosti. To je výše daně, která byla vyměřena v posledním daňovém přiznání.
Změna nastává v případě, že jste zastupováni daňovým poradcem. Tehdy se lhůta posouvá o 3 měsíce a termín pro podání přiznání a stejně tak se posouvají o 3 měsíce i lhůty na zaplacení záloh
Kdy zálohy na daň z příjmu poplatník neplatí?
- jehož poslední daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč.
- Kromě něj je neplatí ani obec či kraj, dále
- zůstavitel ode dne jeho úmrtí a
- poplatník, který má daň stanovenou paušální částkou.
Termíny pro zálohy na daň z příjmu jsou dané. Úrok z prodlení nezačíná automaticky prvním dnem po termínu. Úrok se počítá za každý den prodlení, ale až pátým pracovním dnem po dni splatnosti do dne platby včetně.
Zálohy na daň z příjmu u fyzické osoby
Pokud jste fyzická osoba, platíte zálohy z příjmu ze zaměstnání. Zde za vás daně odvádí zaměstnavatel, který vám je strhává ze mzdy a odesílá na měsíční bázi. Zálohy si fyzické osoby platí přímo z podnikání a další samostatné výdělečné činnosti – § 7 ZDP, příjmy z kapitálového majetku (obchodní podíly, cenné papíry, pohledávky z půjček a podobně) – § 8 ZDP i příjmy z pronájmu – § 9 ZDP. Ostatní a příležitostné příjmy podle § 10 ZDP jsou podle § 38 a odst.(1) ZDP z výpočtu záloh vyloučeny. Z ostatních a příležitostných příjmů se tedy zálohy neplatí.
Zálohy na daň z příjmu u právnických osob
Právnické osoby zahrnují do kalkulace pro zálohování všechny příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, které ovlivňují základ daně.
Co je zálohové období
Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohovým obdobím rozumíme období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. To znamená, že nemusí být kalendářním rokem a může být kratší či delší než zdaňovací období a obvykle zasahuje do více kalendářních let.
Zdaňovací období se liší u fyzických a právnických osob!
U fyzických osob je zdaňovací období jeden kalendářní rok. V případě, že poplatník vede účetnictví a uplatní jako účetní období hospodářský rok, je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok.
U právnických osob může být zdaňovacím obdobím:
- kalendářní rok,
- hospodářský rok,
- období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti a účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.