Sektorová daň je další daní pro zlepšování výběru daní. Týká se pojišťoven, bank, energetiky, komunikace a automobilového průmyslu.
Sektorová daň je speciálním typem daně, který existuje v Evropě i v ostatních částech světa.
Tato daň se týká jen určitých druhů podnikání. Stát pak toto podnikání zatěžuje zvláštním zdaněním.Většinou se jedná o finanční trhy, vodárenství, energetiku, telekomunikace nebo hospodaření s odpady. Těm je zavedena zvláštní sazba daně z příjmu právnických osob. Tato odvětví jsou regulovaná a existuje zde přirozený monopol.
Sektorová daň v praxi
Jedním z hlavních cílů pro sektorovou daň je razantní zlepšení výběrů daní a odvodů. Z hlediska ekonomické teorie sektorová daň opodstatnění nemá. Sice se neustále ozývají politické hlasy, že existují odvětví (bankovnictví, energetika, atd.), která mají bariérové vstupní náklady, a proto je tam dosahováno vyšších zisků, které je třeba spravedlivě zdanit.
Sektorová daň nemá co dočinění s bariérovými vstupními náklady do odvětví. V případě bank, pojišťoven, energetiky, telekomunikací a automobilového průmyslu (tedy všech oblastí, kde vláda uvažuje o zavedení sektorové daně) se jedná o dokonale konkurenční prostředí – desítky bank, pojišťoven, dodavatelů energií, virtuálních mobilních operátorů a prodejců aut.